dostavník
[dostavňiːk]
(2. j. -íku, 6. j. -íku, 6. mn. -ících)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
historické
krytý vůz tažený koňmi, který byl používán pro přepravu osob nebo zásilek:
Bandité přepadli poštovní dostavník.
Před vznikem železnice museli lidé cestovat dostavníkem.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[dostavňiːk]
(2. j. -íku, 6. j. -íku, 6. mn. -ících)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
historické
krytý vůz tažený koňmi, který byl používán pro přepravu osob nebo zásilek:
Bandité přepadli poštovní dostavník.
Před vznikem železnice museli lidé cestovat dostavníkem.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)